název: "Communism never happened" and“Communism manifest”
„Komunismus nikdy nebyl v podání Cipriana Muresana popisuje aspekty komplexního anachronismu, vztah mezi časem a historií, kde vedle sebe zrychlují a zpomalují, kde bývalé a pozdější krvácení je neskutečně hojné. Je to konečná odpověď na postřeh Winstona Churchilla, že východní Evropa vyprodukovala více historie, než kolik mohla zkonzumovat, a zároveň prohlašuje, že východní Evropa nikdy nepřestane aspirovat na místo, ve kterém se projektuje jako větší, propracovanější mapa věcí geopolitických. Vztah k faktům, statistikám a bolestivým vzpomínkám kopíruje vztah mezi komunismem, liberalismem a myšlenkou historické katastrofy ve východní politické představivosti. Ve spojení s jistotou, že komunismus bezpochyby byl, odráží způsob, v jakém se postkomunismus a globalizace vzájemně komplikují. Mohl by nadepsat politickou agendu, nebo oznámit slavnostní otevření gigantického nákupního střediska. Je to čistý, neúprosný revisionismus, nepotřebující další důkaz, kromě zablácené paměti a divoké přemíry vlastnictví. Vytvoří nové mučedníky a nové druhy mučednictví, nebo možná novou generaci umělců, která už nebude reflektovat trauma a rozebírat geografickou nebo historickou okrajovost, jako by to byl Zenův paradox. Je to slogan, který obchází politické hádky o levici a osobních historiích: jestliže více lidí souhlasí s tím, že 'komunismus nikdy nebyl', možnost komunity diskrétně vyvstává.
název: "Communism never happened" and“Communism manifest”
„Komunismus nikdy nebyl v podání Cipriana Muresana popisuje aspekty komplexního anachronismu, vztah mezi časem a historií, kde vedle sebe zrychlují a zpomalují, kde bývalé a pozdější krvácení je neskutečně hojné. Je to konečná odpověď na postřeh Winstona Churchilla, že východní Evropa vyprodukovala více historie, než kolik mohla zkonzumovat, a zároveň prohlašuje, že východní Evropa nikdy nepřestane aspirovat na místo, ve kterém se projektuje jako větší, propracovanější mapa věcí geopolitických. Vztah k faktům, statistikám a bolestivým vzpomínkám kopíruje vztah mezi komunismem, liberalismem a myšlenkou historické katastrofy ve východní politické představivosti. Ve spojení s jistotou, že komunismus bezpochyby byl, odráží způsob, v jakém se postkomunismus a globalizace vzájemně komplikují. Mohl by nadepsat politickou agendu, nebo oznámit slavnostní otevření gigantického nákupního střediska. Je to čistý, neúprosný revisionismus, nepotřebující další důkaz, kromě zablácené paměti a divoké přemíry vlastnictví. Vytvoří nové mučedníky a nové druhy mučednictví, nebo možná novou generaci umělců, která už nebude reflektovat trauma a rozebírat geografickou nebo historickou okrajovost, jako by to byl Zenův paradox. Je to slogan, který obchází politické hádky o levici a osobních historiích: jestliže více lidí souhlasí s tím, že 'komunismus nikdy nebyl', možnost komunity diskrétně vyvstává.
Dynamika manifestu/protimanifestu tlumočí do Muresanova pozdějšího projektu, přepis 'Komunistického manifestu' do dětské hatmatilky, který může být rovnocenně legitimně chápán jako nepřímé odsouzení politické brutality, nebo jako kódovaný signál tajné kolektivity, nemožného, rozptýleného povstání. Dnešní závažnost manifestu a zmatený jazyk revoluce se drží vzájemně pod krkem, ale to jak konspirují proti stálému významu naznačuje smysl díla, ležící někde v oblasti, která je objevená pouze z poloviny a dosud radikálně politická. Východ očekává Derrida rekonstrukce.“
Mihnea Mircan 2008
