Umělci & Autoři: Kajsa Dahlberg {swe}, Milica Tomič {serbia}, Sanja Ivekovič {cro}, Little Warsaw {hu}, Keiko Sei {j}, Alexander Kiossev {bg}
Karlin Hall - Thámova 8, Prague, Czech Republic
24.5. – 16. 9. 2007
Instalační model Fragment # 5, je součástí Pražského Bienále, které je jednou z největších výstav ve střední Evropě a v Praze se koná již třetí rok. Instalací byla naplněna snaha o induktivní zpracování problému transformace na základě individuálních výpovědí a definic jednotlivých autorů.
Kajsa Dahlberg {swe}
Kajsa Dahlbergová se zabývá formátem stereo-obrazu – dvouokého fotoaparátu – jakožto nástroje, který může posloužit v průzkumu vznikání obrazu; specifického místa a momentu v čase. Tyto fotografie s sebou díky skutečnosti, že jsou dvě, nesou inherentní narativ; jsou zdvojnásobeným momentem v čase. První z nich byla vyfocena v Libri Prohibiti (Knihovna zakázaných knih), když Mariana Serranová a Jiří Gruntorád diskutovali o nejrozšířenější samizdatové publikaci, Orwellově 1984. Druhá fotografie ukazuje pražský Metronom.
Autorčino dílo A Room of One´s Own/A Thousand Libraries je kompilací poznámek ve vydání eseje Vlastní pokoj Virginie Woolfové, zapsaných čtenáři v knihovně.
Milica Tomič {serbia }
spoluautoři: Branimir Stojanovic {serbia}, Nebojsa Milikic {serbia}
Instalace Politika vzpomínání (Politics of Memory), obsahuje publikaci, kterou si návštěvníci mohou odnést a v níž je analyzována situace ideologií státních aparátů v době přechodu k jinému společenskému systému, a sleduje i selhání občanské iniciativy, úsilí o partnerskou spolupráci se státem, a snahu formulovat státní ideologii v oblasti veřejné paměti.
Umělci & Autoři: Kajsa Dahlberg {swe}, Milica Tomič {serbia}, Sanja Ivekovič {cro}, Little Warsaw {hu}, Keiko Sei {j}, Alexander Kiossev {bg}
Karlin Hall - Thámova 8, Prague, Czech Republic
24.5. – 16. 9. 2007
Instalační model Fragment # 5, je součástí Pražského Bienále, které je jednou z největších výstav ve střední Evropě a v Praze se koná již třetí rok. Instalací byla naplněna snaha o induktivní zpracování problému transformace na základě individuálních výpovědí a definic jednotlivých autorů.
Kajsa Dahlberg {swe}
Kajsa Dahlbergová se zabývá formátem stereo-obrazu – dvouokého fotoaparátu – jakožto nástroje, který může posloužit v průzkumu vznikání obrazu; specifického místa a momentu v čase. Tyto fotografie s sebou díky skutečnosti, že jsou dvě, nesou inherentní narativ; jsou zdvojnásobeným momentem v čase. První z nich byla vyfocena v Libri Prohibiti (Knihovna zakázaných knih), když Mariana Serranová a Jiří Gruntorád diskutovali o nejrozšířenější samizdatové publikaci, Orwellově 1984. Druhá fotografie ukazuje pražský Metronom.
Autorčino dílo A Room of One´s Own/A Thousand Libraries je kompilací poznámek ve vydání eseje Vlastní pokoj Virginie Woolfové, zapsaných čtenáři v knihovně.
Milica Tomič {serbia }
spoluautoři: Branimir Stojanovic {serbia}, Nebojsa Milikic {serbia}
Instalace Politika vzpomínání (Politics of Memory), obsahuje publikaci, kterou si návštěvníci mohou odnést a v níž je analyzována situace ideologií státních aparátů v době přechodu k jinému společenskému systému, a sleduje i selhání občanské iniciativy, úsilí o partnerskou spolupráci se státem, a snahu formulovat státní ideologii v oblasti veřejné paměti.
Diskuse v ní obsažená hledá cestu ven z labyrintu vzpomínek. Přezkoumáváním všech minulých rozhodnutí, tezí a selhání, se demonstruje snaha uchopit okamžik, kdy občanská iniciativa přerostla v politický subjekt a začala vyžadovat novou taktiku, aby mohla vstoupit do složité hry politické distance jak od státu, tak od občanské společnosti.
Branimir Stojanović, Milica Tomić a Nebojsa Milikić, tři členové skupiny Monument Group, čítající v minulosti 30 členů, spolu hovoří a mapují pole, ve kterém by tento nově vzniklý politický subjekt mohl být znovu viditelný a funkční.
Sanja Ivekovič {cro}
Vlajka (A Flag is a Flag is a Flag), 1990-2007
Video projekce, 400 x 300 cm
Little Warsaw {hu}
Projekt dvoučlenné skupiny Little Warsaw, nazvaný Made in West-Germany (Vyrobeno v Západním Německu) představuje model telefonní budky. Tvůrci vycházejí z předpokladu, že telefonní budka jako taková byla sama o sobě velmi významná v určitém obdobím dějin komunikace, a proto musí nutně souviset s politickým prostorem dané doby. Půdou průzkumu se stal Berlín v období mezi lety 1968 – 1989. Jaký druh mezinárodní scény se tu vytvořil a co bylo jejím základním rámcem?
Jakým způsobem může současné umělecké dílo poukázat na tento okamžik?
Telefonní budka se v tomto projektu stává kotvou na symbolické i konkrétní rovině a hraje zjevně i roli jakéhosi audio-archivu. Během průzkumu orální hoistorie nacházejí autoři projektu způsoby, jak uchopit, definovat a popsat různé jednotky kulturní interakce a jejich místo v systému fám (urban myths).
Keiko Sei {j}
Japonská teoretička umění ve svém příspěvku Moderní experimenty transformace a dospělí v nesnázích poukazuje na význam kultu animismu a transformace. Při svých úvahách vychází z Weerasethakulova filmového zpracování Tropického šílenství a nad procesem transformace se zamýšlí také jako nad moderní literární metodou. Na jednotlivých příbězích autorů Akinariho Uedy (Ugetsu monogatari- Vyprávění za měsíce a deště), Juyna Ishikawy (Lukostřelec, Milénium, Příběh zuřivého větru) Atsushiho Nakajimy (Tygří zpěvy) ukazuje, jak se pradávné příběhy “mono no ke”, příběhy přízraků a duchů, dynamicky proměnily se snahou přizpůsobit se a zaujmout mysl lidí žijících v moderním světě.
Alexander Kiossev {bg}
Ve fragmentárně napsaném textu Tulák Bahnem se bulharský filosof Alexander Kiossev zabývá vztahem mezi uměním, společenskou a ekonomickou transformací v Bulharsku. Tento text vznikl pro projekt Monument Transformace..
